Fiat Punto 1.2 8V 44kw

Hodnocení a zkušenosti s autem

Fiat Punto o kterém tu budu psát je v pořadí mým 7mým automobilem (život je změna), proto mohu srovnávat a posuzovat z obsáhlejšího hlediska.

Můj předchozí vůz - Mégane 1.9 dTi rv 2000 mě přestal bavit a tak jsem se opět rozhodoval co koupit. Nafťák mi sice vyhovoval, ale náklady na jeho údržbu jsou skutečně vyšší - a při počtu km co najedu se mi to přestávalo vyplácet.
Proto hlavním hlediskem při výběru dalšího kandidáta do "sbírky" mnou vyzkoušených a nějakou dobu vlastněných aut byl co nejideálnější poměr užitná hodnota / pořizovací cena / náklady na provoz.

Po pečlivé selekci mi zůstalo na stole Punto v jeho 2. generaci vyráběné od roku 1999. Konkrétně s motorizací 1.2 8V o výkonu 44kw. Alternativní 1.2 16V 59kw mi v dříve vlastněné Bravě dělala nemalé potíže - problém softwaru řídící jednotky, a naftová 1.9 JTD - z dostupných materiálů - vyžaduje značné provozní náklady a hrozí zadření common railových vstřikovačů. Proto byla má volba snadná.

Vůz jsem koupil po 1. majitelce - ta ho koupila v ČR nový. Jednalo se o zachovalý vůz s necelými 40 000 km na tachometru, čemuž odpovídal skoro až výstavní sta vozidla. Všechny sváry tovární, nikde žádné náznaky lakování, broušení, kitování - proto považuji kilometráž za pravděpodobnou. Jedná se o 5ti dvéřovou variantu.

Vůz je v základní výbavě SX - 1x airbag, el.okna, centrální zamykání, posilovač řízení - s funkcí CITY (nejspíše za příplatek), autorádio v designu palubní desky a palubní počítač (též za příplatek). Tedy žádný zázrak, ale na základní výbavu je to postačující.

Exteriér: Punto 2. generace působí na rozdíl od svého předchůdce agresivně a 3dvéřová varianta až sportovně. Nejlépe hodnotím přední světlomety - úzké s čočkovými světly. Dodávají vozu nevšední vzhled - tedy zepředu. Ze strany vůz ničím nenadchne, snad jen takovou vhodnou "stmeleností" bez nějakých výstřelků. Záď je opět relativně zajímavá, za což můžou světla uspořádaná nad sebou na v zadních sloupcích.

Koroze: Výrobce udává 8mi letou záruku na prorezavění - proto ani při sebepečlivějším zkoumání na karoserii nenaleznete žádné náznaky rzi. Spodek auta je taktéž ve velmi dobrém stavu - když si vzpomenu na své staré Cinquecento po 160 000 km - to bylo muzeum rzi - na podvozku. Punto je však vzhledem ke svému věku skutečně až nezvykle zachovalé - jen výfuk už byl měněn - známá to slabost levnějších Fiatů.

Interiér: Mám verzi s světle šedými plasty v interiéru, modrými sedačkami a černými panely na palubní desce. Barvy si navzájem neprotiřečí a ve voze se cítíte volněji, než kdyby byl laděn do černa. Sedadla jsou dost pevná s na omak kvalitním hrubším potahem. Boční vedení předních sedadel je pro běžnou jízdu dostatečné a poskytuje příjemnou oporu (Oproti Méganu, kde sedadla nestála za nic). Na zadních sedadlech už tak pohodlné posezení není, ale vzhledem k velikosti vozu je to dostatečné. Kladně hodnotím standardně montované 3 opěrky hlavy a 3 3-bodové pásy na zadních sedadlech. K opěrkám bych měl jednu výtku - mám jen ty "obyčejné" co se nedají zčásti nasunout na sedadlo - a značně komplikují výhled vzad.

Palubní deska je hravá a ve své době byla zcela jistě až odvážná. Rozhodně se nejedná o strohost typu Fabia. Veškeré ovládání pod volantem je na dvou mohutných páčkách - ta na blinkry a světla je možná až příliš mohutná. Ovládací tlačítka stahování oken jsou trochu netradičně uprostřed palubní desky a tak jsem několikrát neúspěšně mačkal na dveře ve snaze si otevřít okno. Potěší držáky na 2 kelímky ve spodní části palubky.

Jízda: S motorem 1.2 8V 44kw nelze očekávat žádné závodění - avšak s tímto jsem vůz ani nekupoval. Ač jsem mladý, tak dodržuji předpisy a na rychlou jízdu si nepotrpím. Proto mě velmi potěšil motor svým naladěním. Maximum točivého momentu poskytuje při 2500 otáčkách - takže přechod z dieselu byl bezproblémový.

Po městě nejčastěji jezdím na stupeň 4, do kopce na 3, na rovných úsecích není problém zařadit 5 a udržovat rychlost v rozmezí 50-55kmh - upozorňuji, že 5ka v tomto případě neslouží ke zrychlování, či jízdě do kopce, ale k udržování konstantní rychlosti.
Na dálnici se projeví výkonový nedostatek motoru - hlavně při obsazení více osobami. Proto jedím 100-120 kmh a ne více. 110 je optimální rychlost. Při 90ti na okreskách se na 5tý stupeň dosahuje neuvěřitelných hodnot spotřeby.

Podvozek je výrazně dál než motor a dovoloval by až sportovní jízdu - zato cítíte každou nerovnost. Dle mého soudu je poměrně tvrdý - srovnám li s Méganem či Mondeem.

Spotřeba: Nyní se dostávám ke kladu tohoto vozu. Když jsem opouštěl diesel s povinným ručením cca 6700 a spotřebou 5.7l/100, byl jsem smířen s tím, že benzíňák mi bude žrát kolem 7mi litrů.

Byl jsem mile překvapen. Mám s vozem najeto přes 20 000 km v zimě (a že tu v Jablonci máme strašný zimy) i létě a proto považuji své výsledky spotřeby za ustálené a anomálie jsou potlačeny.

Palubní počítač je neocenitelným pomocníkem a za dobu používání mě překvapil svou přesností - v průměru se od "ručně" počítané spotřeby liší o +-0,15l/100km. Proto považuji i jeho výsledky za bernou minci.

První nádrž po koupi vozu - v zimě na hodně hodně sněhu - se mi spotřeba ustálil na 14.6 km/l (Fiat dříve udával spotřebu v kilometrech ujetých na 1 litr) - tedy 100/14.6 = 6.8 l/100 km.Poté, co jsem se vcítil do charakteru motoru mi během zimy konečná spotřeba ukazovala 16.5 km/l - tedy 6.0 l/100km. Po roztátí sněhu jsem obul vůz na letní pneu a samozřejmě se změnil i styl jízdy. Spotřeba po městě se ustálila na 17.2 km/l - tedy - 5.8 l/100km. A nyní - kdy sem tam občas jedu i na dálku - je moje dlouhodobá spotřeba 18.5 km/l - krásných 5.4 l/100km, což je až k neuvěření, ale protože toho dosahuji již cca 4 měsíce, nemám důvod si stěžovat. Extrému jsem dosáhl na cestě do Hradce Králové - celá cesta 90 na 5ku, průjezdy vesnicemi 50 na 5ku - konečná spotřeba - 22.5 km/l - 4.44 l/100km!!! Avšak toto je dlouhodobě neudržitelné.

Shrnutí - takto nízkou spotřebu jsem skutečně nečekal. A dodatek na konec - po městě mám průměrnou rychlost 42 km - takže to neznamená, že bych vůbec nešlapal na plyn.

Údržba: Podíváte-li se do internetových nabídek obchodů s autodíly, zjistíte, že Punto patří k jedněm z levnějších aut co se cen dílů týče. Zatím se údržba sestavovala jen z pravidelných ročních výměn oleje, filtrů a bylo potřeba na 50 000 vyměnit brozdové obložení. Jinak si vůz nevyžádal žádnou mimořádnou investici - krom prasklých žárovek v předních světlech.

Z jiných recenzí se lze dočíst, že ložiska, tlumiče a ramena vydrží bez problémů do 150ti tisíc, proto hodnotím vůz jako skutečně bezproblémový, dávající nafrak všem historkám o poruchovosti a rezatosti Fiatů.

V testech spolehlivosti se samozřejmě propadl - jako každý italský a francouzský automobil - (že by ty testy dělali Němci? :) ) - ale mezi jeho častější "závady" patří právě praskání žárovek (naštěstí to jsou levnější H7 a ne H4) - což mohlo mít vliv na výsledek testů. A když jsme u testů - v nárazových zkouškách si Punto odneslo 4 hvězdičky - to je dobrý výsledek na tak malý vůz.

Finální shrnutí: nedobrá pověst Fiatů tlačí ceny ojetin dolů. Punto pořídíte výrazně levněji než naprostou většinu konkurence, případně za stejnou cenu koupíte auto o rok až dva novější. Osobně jsem se přesvědčil, že Punto II. generace je vůz skutečně bezproblémový a velmi levný jak na provoz, tak na údržbu. Přitom se jedná o moderní automobil se slušnou výbavou a neotřelým designem. Mladým rodinám mohu vřele doporučit. Nemalým plusem je i fakt, že zloději vám o Punto ani nezavadí zrakem.

Případné další dotazy zodpovím buď v diskuzi nebo na email.

krecula

Závady a opravy na autě

Popiskuje (piští???) zadní náprava - prý to stačí promazat

Jinak bez poruch - výměnu částí v rámci údržby nelze považovat za poruchy

Osobní auta >  Fiat >  Punto