Škoda Octavia 20V Turbo SLX

Hodnocení a zkušenosti s autem

Hodnocení designu nechám stranou, Octavie je dostatečně dobře známá na to, aby měl každý svůj názor.

Mně jako první zaujal prostor. Prostorově je tohle auto totiž řešené naprosto hrozně. Na délku karoserie je příliš malý rozvor náprav, navíc v duchu koncernu VW zabírá polovinu interiéru přístrojová deska. Žitovní prostor pro mých 190cm je značně stísněný i vpředu, neřkuli pak na zadních sedadlech. Při řízení se moje pravá noha neustále potýkala se středovým panelem, navíc kvůli příliš natěsnaným pedálům jsem se dlouho pro řízení přezouval do úzkých bot, než jsem přišel na ten správný grif, jak řídit i v mých jinak obvyklých "plácačkách" a nešlapat přitom na pedál akcelerátoru a brzdy zároveň.

Pokus o usednutí "sám za sebe" pak selhal úplně. Není místo ani na nohy, ani na hlavu. Bohužel jsem tak absolvoval asi pět jízd a doufám, že mě takové neštěstí už nikdy nepotká. Aby toho nebylo málo, sedačky jsou klasicky německy tvrdé, takže už i 500km jízdy se stávalo utrpením. Pro odpočiněk levé řidičovy nohy měl vůz na podběhu vyhrazený gumový pás, což bylo dosti k ničemu. Tvarovaná opěra by situaci podstatně zlepšila. Výškové nastavování předních sedadel je sice hlučné, ale funkční a patřičná páka je vždy dobře po ruce.

Kopulace je v zásadě možná, ovšem nechť se každý připraví na to, že středová loketní opěrka je upevněná na středovém tunelu a bude tudíž zavazet. Štelování sedadel do "pohotovostní" polohy je navíc natolik zlouhavé, že člověka až přejde chuť. Rychlosklápění, praktická to vychytávka starých klasických vozů, totiž oktávii chybí.

Zavazadlový prostor má sice vskutku nadprůměrný objem, ale počítejte s tím, že se při jeho používání vždy zašpiníte o zadní nárazník. Rezervní kolo včetně nářadí se nalézá na dně zavazadelníku pod deklem, jemuž by neuškodila nějaká vzpěra nebo aspoň poutko k zajištění v otevřené poloze. Každá práce u rezervního kola se tak stává dosti namáhavou (a přitom zbytečně). Pro případ výměny kola je navíc dobré opatřit si křížový klíč, neb zahnutý trubkový klíč z originální výbavy je tak nanejvýš k nasrání. K zavírání víka zavazadelníku slouží poutko, které jednak působí lacině a hlavně je naprosto k ničemu.


Pocity z jízdy pak vozu trochu napravují reputaci. Papírových 150 koní se jeví i pro 1400 kg těžký vůz jako dostatečných, což byla pravda, pokud motor zrovna běžel bez problémů. Pak se dalo ve velmi krátké době dosáhnout až tachometrového maxima 230 km/h. Podle počítače okamžité spotřeby přitom ovšem vůz konzumoval 26 L/100km. Při běžném stylu jízdy s decentním překračováním rychlostích limitů nebyl problém na delší trasy dosahovat průměrů kolem 6 L/100km. Vzpomínám, že jedna z dovolených po Francii a Itálii ve třech lidech s častým využíváním dálnice vyšla celkově na 7,3 L/100km, což je vzhledem k velikosti a výkonu vozu vcelku slušná hodnota.

Předjíždění je kapitola sama pro sebe. Pro rychlé "výpady" má motor síly opravdu dosti, ovšem i přes snahu inženýrů tam prostě nějaký "turboefekt" je a je dobré s ním počítat a mít už "předtočeno" do vyšších otáček. Vůbec nejlepší pak je, když motor v půlce předjížděcího manévru přejde do krizového režimu a přestane jet, což se stalo mnohokrát a vždy si při tom člověk užil spoustu legrace. Navíc více převážených osob znamená dost značné zhoršení dynamických vlastností, určitě větší, než jsem čekal.

Výkonu motoru zdatně sekundují brzdy, které jsou v konfiguraci 4x kotouč opravdu účinné a dost ostré. Podvozek byl vzhledem k velkým převisům karoserie trochu uskákaný, ale i na větších nerovnostech relativně pohodlný a nezáludný. Řízení hodnotím kladně, posilovač nebyl přehnaně aktivní, takže i při vyšších rychlostech měl člověk pocit dobrého kontaktu s vozovkou. Řazení jízdních stupňů bylo bezproblémové až na pětku, která byla zbytečně daleko a zapadala poměrně ztěžka.

Sériový zvuk motoru je vzhledem k výkonu naprosto nudný a nicneříkající, jakoby impotentní. Asi proto byl vůz již od výrobce vybaven audiem s 8 reproduktory, které však byly papírové, takže poslechový zážitek poskytovaly pouze průměrný a navíc jejich kontakty se provozem na českých silnicích utřepaly, takže pak ke konci už hrálo jen něco a jen někdy. Jinak bylo ovšem dílenské zpracování vozu na solidní úrovni a pokud se nejelo vyloženě po nějakých rozbitých "kočičích hlavách", nikde nic nevrzalo. Vlastně až na plato pod zadním oknem, to na kostkách (bez rozdílu kvality) trvale rezonovalo.

Co se bezpečnosti jízdy dále týče, tak široké zadní sloupky dovedly řádně ztížit výhled při přejíždění z pruhu do pruhu a v kombinaci s dlouhým zadním převisem byl při couvání z místa řidiče výhled téměř jako z tanku. Zmenšené pravé zpětné zrcátko na výhledu dále nic nepřidalo, vlastně tam bylo téměř zbytečné. Tento pocit zesílil, když se jej jednou při tradičně komplikovaném vyjíždění ze stísněné a blbě umístěné pracovní garáže podařilo urazit, což díky metalickému laku a elektrickému ovládání vydalo na nějaké 4tis kč, už si přesně nepamatuju. Ovšem i při pohledu šikmo vpřed představovaly přední sloupky značnou překážku a ve specifických situacích nebyl problém, aby se za ně "schoval" osobní vůz, což přineslo několik horkých chvilek.


Shrnutí? Během necelých 6 let jsme střídavě ve dvou lidech najezdili cca 90tis km a upřímně vyjádřeno jsem rád, že je tato "epizoda" za námi. Přes některé neodepiratelné klady vozu byly negativní zkušenosti z provozu natolik časté a natolik trpké, že mi nedovolují hodnotit jej nějak lépe.
Specifikem Octavie s benzinovým Turbo motorem je navíc vyšší ztráta hodnoty při prodeji než u ostatních verzí, takže i v tomto ohledu můžete být nemile překvapeni.

Závady a opravy na autě

Hlavním problémem tohoto auta byla nějaká řídící jednotka, kvůli níž vůz jel často (ale ne trvale) jakoby na tři válce, nedalo se z něj vytlačit víc, než 110 km/h a spotřeba při 100 km/h byla vskutku uctivých 16L/100 km. Motor při těchto stavech naprosto příšerně vibroval, jako by byl v posledním tažení. Dlouho jsme navštěvovali servis (autorizovaný), než technici vůbec poprvé přišli na to, co s tím je. Výsledkem bylo 3x cca 15tis kč během 60tis km. Několikrát jsem s tím vozem musel při tomto "HTP" režimu jet delší vzdálenost a bylo to tedy oboustranné utrpení.

Kromě tohoto hlavního problému jednou přestala fungovat klimatizace, jednou se porouchalo el. stahování LZ okna, jednou přestaly jít zamykat jedny ze zadních dveří, jednou se vysypalo ložisko LP kola a nějak příliš často praskaly žárovky v zadních světlech. Na nic dalšího si nevzpomínám, ale i tak je toho na můj vkus až dost.

Osobní auta >  Škoda >  Octavia