Opel Corsa 1.2i ECO 5-dveří

Hodnocení a zkušenosti s autem

Tato recenze měla být napsána vlastně již před dvěma lety. Corsu jsem tehdy vyměnil za větší auto s dvojnásobným výkonem motoru a nad corsou se mi přestalo chtít přemýšlet. Euforie ale už odezněla a tak přichází čas dluh splatit.

V polovině devadesátých let bylo nutné nahradit dosluhující škodovku autem novým, samozřejmě felicií. Nic rozumnějšího se tehdy snad za průměrnému člověku dostupný peníz ani koupit nedalo. Pak ale jako blesk z čistého nebe opel slevnil corsu na 250tis, následoval fiat punto, ford fiesta. Z těchto aut mi právě corsa po usednutí za volant připadla nejdospělejší zpracováním, designem a kvalitou materiálů v interiéru. Vadou na kráse snad byla neuzavřená schránka u spolujezdce, což se ale po pár jízdách ukázalo jako vcelku praktické řešení, no a pak jen 33 kW v motoru 1.2. Nad tím jsem váhal nejvíc, ovšem podle článků a testů v tehdejším tisku auto tímto motorem nijak výrazně nestrádalo. Nakonec, stejný motor se dával do astry, jen s větším vrtáním válců. Prostě žádný drobeček vyvíjený speciálně pro malé auto.

Ještě k motoru: je vyloženě vyladěn na provoz v první polovině využitelných otáček, kde vypadá na víc než na těch 33 kW, už v 3500 ot/min je ale křivka průběhu výkonu téměř na maximu a motor podle toho i jede, vytáčení do vysokých otáček nepřináší nárust dynamiky. Navíc přísun paliva do motoru je opravdu velice střídmý. A do třetice velice dlouhé (těžké) převody, stejný stálý převod má mnohem silnější astra 1.6.
Hlavně z tohoto důvodu auto působí trochu letargickým dojmem. Nicméně pokud si zvykneme podržet plyn před přeřazením na vyšší stupeň trochu déle než je zvykem u jiných aut, tedy ne kvůli vytočení do vysokých otáček ale kvůli tomu abychom se dostali do otáček ve kterých běžně řadíme u jiných malých aut, dá se s ním jet vcelku svižně. Dokonce se dá říci, že před 11 lety v záplavě škodovek a ne příliš kvalitních ojetin auto patřilo k těm rychlejším. Devadesátkou auto jede téměř bez plynu za udávaných 4,4 l/100km, na dálnici díky zmíněné dlouhé převodovce se dalo cestovat pohodlně tachometrovou stočtyřicítkou, většinu dálničních stoupání motor zvládne na pětku, i když rychlost pochopitelně trochu spadne. Je třeba ale přiznat, že pokud provoz na dálnici zhoustne a přestane být plynulý, hlavně schopnost zrychlování dnešním nárokům na jízdu po dálnici už dostačuje jen ztěžka.
Ještě bych dodal, že olej nebylo potřeba mezi výměnami dolévat a po 100tis. km je motor čistý, ve stále původní kondici. Pouze jsem ho vždy po zimě ostříkl od soli čistou vodou.

V karoserii najdou cestující běžné postavy stejnou míru prostoru jako například ve felicii. Má to ale jeden háček. Mám pocit, jako by výrobce přesně pro takovou postavu auto tvořil - posadil ji na sedadlo a kde místo, hlavně v rozích přebývalo, prostoru ubral a vše přísně zakulatil, u pětidveřáku hlavně vpředu, u třídveřového i vzadu. A zešikmil přední sklo na nejvyšší možnou míru. Z tohoto důvodu auto vypadá menší než ve skutečnosti je, ale pokud by si jej chtěli pořídit řidiči nekonfekčních postav, doporučuji vyzkoušet. Na zadních sedadlech už je prostor u pětidveřáku pro tuto třídu bez problému a kufr je díky kolmým zadním dveřím a polohovatelnému zadnímu opěradlu vyloženě praktický.
Zaoblené rohy přináší autu skvělou obratnost na parkovištích a malý čelní odpor karoserie, která má již některé části pozinkovány. Korozi na ní jsem zatím neobjevil. Pouze na podvozku - koncovky hadic nebo jiné drobné podvozkové díly či sponky měly před nástřikem potah z koroze.

Podvozek byl u nového auta vynikající, za jízdní vlastnosti sklízel i při testech samou chválu. Já bych ale řekl že z trojice motor x podvozek x karoserie se těch 100 tis. km právě nejvíc podepsalo na podvozku, tady je už poznat že po 100tis. km to není úplně jako dřív. Navíc verze s motorem 1.2 je vpředu ošizena o stabilizátor. Řízení je bez posilovače a u nového auta šlo tak lehce, že jsem si říkal k čemu posilovač. Teď už se mi zdá že se musí trošku zabrat, ale možná je to tím že už jezdím s autem co posilovač má.

Pokud bych měl corsu sám zhodnotit, tak nám nepřinesla během těch 100000km opravdu žádné starosti. Určitě to tedy není nezničitelný tank, byla garážovaná, nebouraná a bylo s ní slušně zacházeno.Na trochu té kvalitní údržby kterou jsem ji dopřál si s přehledem vydělala svým levným provozem a spotřebou v průměru 5,3 l/100km.

Teď tedy k tomu nejpodstatnějšímu, o co si corsa během 100tis km řekla:
60000km - výměna svíček a rozvodového řemene a kapalin v rámci roční prohlídky
80000km - preventivně před STK vyměněny zadní brzdové válečky a osoustruženy přední kotouče, dále vyměněna baterie (byť po osmi letech ještě stále byla funkční)
87000km - vyměněn zadní díl výfuku a již zmiňované hlučné zadní ložisko
90000km - výměna tlumičů a předních destiček, přetěsněno víko motoru, proveden nástřik spodku a dutin. Tyto práce jsem provedl rovněž preventivně protože se rozhodlo že corsa bude vyměněna za jiné auto, ale zůstane dál v rodině.
Jinak pravidelné roční prohlídky v průměru asi 2000 Kč kromě té po 60000, ta stála asi 8000. Pokud si vzpomínám tak dvě tři žárovky, 1x gumičky stěračů. Pneu vydržely asi 60000 km.

Pro zajímavost provoz auta vyšel za těch 10 let na 80000,- Kč; včetně povinného ručení a poplatků za STK. V této sumě není započten pouze benzín a dálniční nálepky.

Deset let tato pětidveřová corsa sloužila jako rodinné auto. Na základě těchto zkušeností si myslím, že při troše skromnosti malé auto může být i dnes vhodným autem pro mladou rodinu zejména jako nové, kdy hlavně není třeba započítávat náklady na jeho provoz do rozpočtů rodinných výletů (tvoří totiž zanedbatelný podíl). Naše corsa by byla myslím ve stavu ujet dalších 100tis. km bez závažnějších problémů, nicméně v druhé půlce její životnosti nebo jako ojetinu bych ji spíš viděl jako druhé auto do rodiny nebo na kratší jízdy.

Závady a opravy na autě

Hlučné zadní zadní ložisko - výměna v 87000 km
Špatně fungující termostat - výměna v 89000 km

Osobní auta >  Opel >  Corsa