Renault Megane Grandtour 1.5 dCi

Hodnocení a zkušenosti s autem

Mégane měl karoserii kombi, byl osazen motorem 1,5 dCi o výkonu 85 koní a byl zřejmě v nějaké nejzákladnější výbavě. V době, kdy jsem ho používal, byl skoro nový a měl najeto jenom asi 40.000 - 70.000 km. Jezdil jsem s ním v práci na střídačku s Octavií Combi 1. generace a oproti Oktávce měl několik nesporných výhod a zároveň i dost nevýhod. Kdybych měl obě auta porovnat, asi by to skončilo nerozhodně. Nutno ovšem dodat, že služební Oktávky byly o pár let starší a měly v průměru najeto o nějakých 100.000 km víc.

Vzhledově se mi auto docela líbí a podle mě je kombajn ze všech karosářských variant nejpovedenější. Na karosérii se najde několik zajímavých detailů a zároveň neni zprasena různými podivnými futuristickými výstřelky (viz zadní část hatchbacku). Interiér je zase vyloženě zklamání. Přístrojovka se mi nelíbí ani tvarem, ani použitými materiály a dost mi připomíná Thalii. Ať se podívám na cokoliv (volant, řadící páka, výplně dveří, středový panel, výdechy ventilace, nebo ta podivná ruční brzda), všechno na mě působí dojmem, že sedim v autě tak za 200 tisíc. Z plastu je snad všechno kromě potahů sedadel. Kvalita zpracování taky neni nic moc. Jako příklad za všechno můžu uvést třeba fakt, že u téměř nového auta už téměř nefungovalo navijení bezpečnostního pásu řidiče a různé symboly na páčkách pod volantem byly částečně smazané. Jak bude auto vypadat třeba za 10 let, to si vůbec nedokážu představit. Nejrůznější záslepky prozrazují, že se jedná o nějakou social edition, takže jediným luxusem jsou přední okna v elektrice. Ale jednu hi-tech vymoženost tohle auto přecejenom nabízí - kartu místo klíče. Tohle řešení je sice celkem originální, ale karta je oproti klíči o dost větší, takže mi pořád nějak překážela v kapse. Jinak jsem si lámal hlavu nad tim, jak se dostat do auta v případě, že se třeba vybije baterka. Třeba mi to někdo objasní v diskuzi. Pochvalu si naopak zaslouží celkem solidní vnitřní prostor, pohodlné sedačky a docela dobré odhlučnění interiéru. Takže to by bylo ve zkratce o mých pocitech z interiéru a teď už za volant...

Zasunete kartu, stiknete tlačítko "start" a motor ochotně naskočí. Svým zvukovým projevem a vibracemi vás nenechá na pochybách, že je to nafťák. Na druhou stranu oproti naftovým motorům od VW je kultura chodu na lepší úrovni a odhlučnění je taky podstatně lepší. Navíc do pedálů a do řadící páky se vibrace nepřenášejí skoro vůbec. Z jízdy mám ovšem dost smíšené pocity. Na jednu stranu poskytuje Mégane opravdu pohodlné svezení. Podvozek dobře filtruje nerovnosti, nic nikde nebouchá, auto neposkakuje... Vzhledem k tomu, že jsem auto používal hlavně při cestách po Praze, tak to bylo k nezaplacení, protože pražské ulice díky nejrůznějším retardérům a zpomalovacím prahům začínají pomalu připomínat tatrovácký polygon. Podvozek opravdu musím pochválit. Oproti tvrdé a uskákané Oktávce to byla přijemná změna. Sice se nehodí na nějakou zběsilou jízdu a řezání zatáček, ale to mi nevadilo. Motor o objemu 1,5 litru v tak velkém autě ve mně ze začátku nebudil moc důvěru, ale překvapivě se dalo jezdit celkem svižně. Samozřejmě o nějakých sportovních ambicích nemůže být ani řeč. Jenom mě dost zarazilo, že rozjezd na volnoběh je skoro nemožný. U starších nafťáků, se kterými jsem jezdil, jsem si téměř odvyknul při rozjezdu přidávat plyn (dokonce i u Kadetta 1,6D, který měl pouhých 40 kW) a za jízdy jsem téměř nikdy nepoužíval jedničku. To u Mégana je při rozjezdu potřeba motor trochu dostat do otáček a při velmi pomalé jízdě na dvojku má motor tendenci chcípnout. Na dálnici je motor celkem tichý asi tak do 140 - 150 km/h a při téhle rychlosti zároveň začíná ztrácet dech. Papírově je maximálka (jestli si dobře vzpomínám) 173 km/h, ale při pokusu dosáhnout nejvyšší rychlosti to bylo už oboustranné utrpení. Takový motor 1,9 dCi 88 kW by byl rozhodně lepší volbou, ale dá se jezdit i s timhle. Otázka je, jak si motor poradí s plně naloženým autem. Já jsem většinou jezdil v autě sám. Spotřebu jsem moc nesledoval, ale řekl bych, že byla o něco nižší, než u Octavie 1,9 TDi.
A teď to horší... Řazení na mě působilo poněkud gumově a navíc kulisa je dost volná, takže kvalty je potřeba trochu hledat. Zejména zařadit dvojku je docela loterie. Někdy šla jakoby přes zuby, někdy se mi povedlo zařadit dvojku až na druhý pokus. Přirovnal bych to asi tak k Felicii - v dnešní době rozhodně ostuda. Nejhorší zážitek na autě mi ovšem připravily brzdy. Auto je vybaveno jakýmsi podivným brzdovým asistentem, což v praxi znamená, že pedál funguje v podstatě jen jako spínač s polohou ON/OFF. Stačí, že lehce ťuknute do pedálu, stlačíte ho třeba jen o centimetr, ale auto začne brzdit jako o život. Možná je to o zvyku, ale v době, kdy jsem s Méganem jezdil, jsem zároveň používal 4 další káry, takže jsem si na to za celou dobu nezvyknul. Když pršelo, tak jsem měl skoro strach brzdit. Na brzdový pedál se musí šlapat opravdu velmi opatrně a dávkovat účinek je skoro nemožné. Buď brzdíte jenom velice zlehka a nebo naplno. Nic mezi tím. Otázka je, jestli se tohle dá vůbec považovat za nějaký bezpečnostní prvek. Podle mě to nadělá víc škody než užitku. Jinak brzdy mají sice ostrý nástup, ale rychle vadnou.

Moje celkové dojmy z Mégana jsou hodně rozporuplné. Připadá mi, že v Renaultu vyrobili auto hlavně na efekt, ale některé věci zůstaly odfláknuté - řazení, brzdy, zpracování interiéru. Tohle všechno kazí dojem z celého auta, které by se mi jinak líbilo. Když se tady podívám na ostatní recenze novějších Renaultů, tak hodně majitelů na ně nadává, že jsou častěji v servisu, než na silnici. Nevzbuzuje to ve mně moc velkou důvěru v tuto značku. Já bych do Renaulta asi nešel.

Závady a opravy na autě

S autem jsem občas jezdil v bývalém zaměstnání a během mého užívání jsem žádnou poruchu nezaznamenal.

Osobní auta >  Renault >  Megane