Hodnocení a zkušenosti s autem
Na podzim 2007 jsem plánoval odchod z malého města za prací do Prahy, a tak jsem potřeboval malé a obratné auto do centra velkoměsta, dostatečně rychlé a výkonné na dálnici, přitom ale úsporné a navíc ještě prostorné a především - spolehlivé. Podmínkou byla také pětidveřová karosérie a po zkušenostech s ojetinami (Fiat 126p - maluch, Fiat Panda, Citroen Saxo a Fiat Cinquecento LPG) jsem už nechtěl žádnou ojetinu. Limit byl 220 – 230 000 Kč. Možnými alternativami byly např. Fiat Punto Classic, Renault Clio Storia, Kia Picanto, Chevrolet Spark… Favoritem pro mě však byl už několik roků Fiat Panda. Ale s příchodem "kolíňat" jsem se rozhodl – pokud bude alespoň polovina slibovaných vlastností motoru "trojčat" pravdivá - že se stane favoritem právě C1 i přes ten obrovský handicap, že je jen čtyřmístná a ne pětimístná jako Panda. Zatím nemám potřebu obrovského zavazadelníku, abych v něm převážel stovky metrů krychlových vzduchu. Motor značky Toyota je vyhlášen spolehlivostí, francouzsky hravý design a navíc díky výrobě v českém Kolíně podpořím naši ekonomiku
Přesně po roce, kdy C1 používám, na tachometru naskočila hodnota 35 000 najetých kilometrů. Dosud však - jak se na nové auto patří - bez závady, dokonce jsem ještě nevyměnil ani jedinou žárovku!
Motor:
Na obsah 1.0 je 50 kW opravdu krásný a velkorysý výkon, točivý moment je téměř plochý a s 93 Nm plně dostačující i pro dlouhé převody, které výrobce zvolil.
Při jízdách po městě a hlavně při rozjezdech na křižovatkách motor s přehledem stačí i na dvou či třílitrové benzínové motory. A spotřeba se přitom po Praze drží v rozmezí 5,2 - 5,5 l/100 km, v době dovolených, kdy opadne provoz dokonce klesá hluboko pod 5 litrů (minimum 4,6).
Mimo město při rychlostech cca 90 - 110 km/h (cca 2500 - 3100 ot./min) si motor vezme cca 4,3 - 4,6 l/100km, výrobcem uváděná spotřeba 4,1 l/100 km by mohla být reálná snad pro "strejc" styl jízdy, já se na ni však zatím nedostal už i proto, že se na "okresky" dostanu jen minimálně. Třeba i po hornaté Bosně s plně naloženým autem jsem jezdil za 4,3 l/100 km. I v kopcích při plném zatížení lze udržet stálou rychlost cca 90 – 110 km/h na 5. rychlostní stupeň, pro zrychlení je ale nutné podřadit alespoň na 4ku, lépe rovnou na 3ku. Motor je schopen na 1ku dosáhnout 50 km/h, na 2ku 100 km/h a na 3ku 150 km/h, není tedy nic drastického, dám - li v 90 km/h před předjetím z 5ky rovnou 3ku.
Dálnice není díky dlouhým převodům žádným problémem, pro dynamiku je však paradoxně výhodnější rychlost 150 km/h, než povolená 130 km/h. Důvodem je situace, kdy je točivý moment prakticky pořád stejný a s rostoucími otáčkami rostě strmě výkon. Ve 130 km/h motor točí cca 3600 ot/min. (což je hodnota maxima točivého momentu), ve 150 km/h cca 4100 ot/min. a ve 160 km/h báječných 4600 ot/min. Maximální výkon je však až v 6000 ot/min. S vozem je možné uhánět i po rovině a s plným zatížením i mimo stupnici tachometru - tj. cca 180 km/h, víc ale nepojede za žádných okolností ani z kopce. Možná je už odpor vzduchu vyšší, než výkon motoru, možná je tam omezovač na rychlost - nevím. Spotřeba se při rychlostech 130 – 150 km/h drží v rozmezí 5,2 - 5,7 l/100km přičemž nezáleží ani tolik na zatížení, jako spíš na protivětru. Pak umí spotřeba vystoupat i o litr. V rychlostech 150 – 170 km/h nemám šanci se dostat pod 6,5 l/100km a ani 7 l/100 km při protivětru nepřekvapí. I tak je to ale krásná spotřeba a málo kterej „ropák“ jezdí za míň.
Podvozek:
Skvěle drží stopu, příkladné jízdní vlastnosti - fantazie. Daní je omezený komfort (v porovnání s Pandou) a také odhlučnění je mizerné. Ani na dálnici není motor příliš slyšet (určitě míň jak při volnoběhu), ale zato slyšíte na silnici kdejaký kamínek
Karosérie:
Rozměry jsou prakticky totožné, jako má Renault Twingo první generace (1993 - 2007). Ač je C1 příkladně prostorná na předních i zadních sedadlech (na úkor zavazadelníku), na Twingo bohužel nemá ve vnitřním prostoru ani náhodou. K tomu, ale až později.
Až zde - u karosérie - zjišťuji nedostatky. Jde však o naprosto zbytečné nedomyšlené drobnosti.
Mám verzi SX a tudíž i elektrické stahování oken. V C1 je však jeho nejjednodušší verze, takže pro stažení okna spolujezdce je třeba naklonit se až ke spolujezdcovým dveřím. Neexistuje zde ani možnost otevření okna jedním dotekem, natož funkce, kdy se po uzamčení auta pootevřená okna samy zatáhnou. V předchozích autech jsem měl vždy klasická „švihadla“ a musím připustit, že šlo o šťastnější alternativu.
Další slabinou je absence stropních madel. Hlavně spolujezdec na předním sedadle se tak nemá kde chytnout. I Trabant měl alespoň madlo na přístrojové desce. Stávající madlo na předních dveřích je pro tento účel také téměř nepoužitelné. Škoda že není o 5 - 10 cm posunuté dopředu.
Tentýž problém s madly je i na zadních sedadlech u zadních dveří. V porovnání se stejně velkým 15ti letým Twingem má C1 bohužel zbytečné rezervy. S faktem, že C1 nemá posuvné zadní sedadlo jsem se díky upřednostnění zadních cestujících před zavazadly docela rychle smířil, ale dosud nemůžu překousnout systém sklápění zadního sedadla - respektive opěradla. A přitom stačila možnost sklopit opěradlo (v mém případě naštěstí dělené) a s ním poté sklopit i sedák svisle k předním sedadlům (i stařičké a superlevné Cinquecento to tak mělo).
V zavazadelníku je bohužel nedořešeno hlavně zadní plato, které je zbytečně a nesmyslně nízko, navíc jeho okraj zespodu téměř znemožňuje naložení jakékoli cestovní tašky. Proto jej už raději v autě ani nevozím.
Často kritizovaný holý plech v interiéru je pro mě také spíše výhodou. Trochu to ve mě evokuje pocit jednoduchosti a lehkosti bytí , tak jako kdysi měl Citroen 2CV, Fiat 500, nebo Panda první generace... Krásný nádech nostalgie.
Dále zmíním sedadla. Boční vedení zde přílišné není, ale myslím, že na časté nastupování a vystupování ve městě je to možná lepší. Například v září jsem s C1 putoval na jediný zátah z Brna do Mostaru a přitom bez jakékoli úhony, nebo větší únavy.
Snad ještě ke kvalitě materiálů. Vzhled plastů v interiéru je sice zdařilý, nicméně stačí škaredý pohled a škrábanec je na světě. Trochu sice přeháním, ale i nehtem zde lze snadno vytvořit velice ošklivý šrám. Koupíte - li C1 novou, okamžitě investujte do potahů. Já měl sedačky po 25 000 kilometrech v horším stavu, než naše služební Fábie po 100 000 km (a to jsem štíhlej a lehkej ).
Závěr:
V současné době se C1 prodává (k mé nelibosti) již za 190 000 Kč v pětidveřové variantě při platbě v hotovosti. S přihlédnutím, k mimořádným vlastnostem motoru i podvozku, solidní míře pasivní i aktivní bezpečnosti, nebo poměrně líbivému designu se C1 jeví jako jedna z nejatraktivnějších možností malého a levného auta. Velikou – a rovněž zbytečnou – slabinou nabídky je zoufale malá nabídka světlých laků karosérie.