Dacia Sandero hezké červené

Hodnocení a zkušenosti s autem

Úvodem bych ráda uvedla:

Autům nerozumím, zaklínadla typu "konstrukční tvrdost karoserie", "crash test" atd. jsou mi zcela cizí, protože jsem přesvědčená, že se jedná o lobby automobilek. Navíc jsem ženská :)

Ano, za 240 tisíc bych určitě měla mraky jiných aut slovutných značek, ale rozhodně ne nových, takto prostorných a o výbavě bych také polemizovala.

Takže, začínala jsem jezdit s renaulty, kteří mi vyhovovali snadnou obslužností, přehledným ovládáním a především pohodlností. Samozřejmě jsem se coby řidič občas svezla i v jiných, řekněme, luxusních značkách. Bohužel poslední renda se semnou pomalu loučil, rozhodovala jsem se o koupi nového vozu.

Původně jsem chtěla 1rok ježděné. Ale ceny byly nesmyslné. navíc jsem hledala auto s vyšší světelnou výškou a těch moc není. Teréňáka jsem nechtěla.

Protože se mi líbí hranatá auta, přemýšlela jsem o Loganu MCV, pak jsem ale potkala Sandero a bylo rozhodnuto.

Zatím jsem na něm nenašla chybu. Věděla jsem přesně do čeho jdu. Dobu ála Eliška Junková mám za sebou )silná auta a "závodění") , chtěla jsem spolehlivé, pohodlné auto co mne nenechá v kopcích, vejde se do něj hodně věcí, nevadí mu trochu horší cesty (bydlím na vesnici), dobře vypadá, má airbagy, klimu, mlhovky a kouli. Prodejce byl velmi ochotný a neprotestoval, když jsem v rámci zkušebky vyrazila místo rychlostního okruhu Praha - Kladno, do rozbitých pražských ulic se spoustou retardérů a objížděk.

Dacia se jen tak kolébala (pamatujete Carevnu?), hezky reagovala, brzdila na fleku, klima foukala, příjemne mne překvapil báječný rozhled umocněný o plácačky zrcátek :)

Když jsem se svou červenou Drákulou odjížděla, dostalo se mi od pana Rybníčka ponaučení, že ji rozhodně nemám šetřit aby nebyla líná. Pamětliva tohoto doporučení jsem docílila docela mrštného autíčka, myslím :)

Otestovala jsem brzdy ve 100 km - to když mi do cesty nečekaně spadlo kamení ze zvětralé skály - auto se rozkolébalo jako hali-gali na pouti, pedály s rozdělovači mne mlátily do chodidel, ale stála jsem na místě.

Stejně tak nemám problém s mokrem, ledovkou a sněhem.

Do kufru se m i pohodlně vejde přepravka na howawarta.

Vnitřní prostor auta je opravdu veliký, větší lidé se nedotýkají rameny, nemlátí hlavou do střechy, na zadních sedadlech mohou mít pohodlně nohy a děti v sedačkách neokopávají přední sedadla (jako ve fabii).

V 5 lidech a jednom psu jedeme v pohodě 120km, auto velmi dobře sedí, neplave na silnici.

Na kouli jsem táhla porouchaného favorita (vím, že je lehký), neříkám, že to bylo jednoduché, ale šlo to. Pokud se táhne auto, stejně se nezávodí.

Spotřebu mám +- stejnou jako slovenský kolega.

Na Sandero nedám dopustit :)

Závady a opravy na autě

ne

Osobní auta >  Dacia >  Sandero