Hodnocení a zkušenosti s autem
Auto bylo koupeno od prvního majitele s 85 000 km na tachometru. Původně mělo sloužit na občasné cesty po městě a v jeho blízkém okolí. Shodou různých okolností jsem jej ale byl nucen používat na každodenní cesty do 60 km vzdáleného zaměstnání s většinovým podílem jízdy po dálnici a za necelé 2 a půl roku jsem najel 65 000 km.
Odstupňování převodovky je ,,do pomala", takže ve městě v nižších rychlostech je auto poměrně svižné a má uspokojivou dynamiku. To ovšem neplatí pro rychlosti nad 80 km/h, zvláště pak v kombinaci s plně naloženým autem. Za těchto podmínek musí řidič počítat s nevalnou akcelerací a nebezpečným předjížděním. Při rychlosti 100 km/h motor točí 3 000 ot/min. Spotřeba se pohybuje od 6ti do 6,5 litru podle stylu jízdy a podílu jízd ve městě. Dá se jezdit i pod 6 litrů plynulou jízdou po dálnici, ale člověk se musí spokojit s rychlostí 90 km/h a s tím, že jej občas předjede i kamion.
Navzdory špatné pověsti Renaultů na spolehlivost jsem byl s autem spokojen. Nějaké závady samozřejmě byly ale vzhledem k počtu kilometrů co auto spolehlivě jezdilo, hodnotím celkovou spolehlivost kladně. Když už se nějaká závada objevila, byla elektrického charakteru.
Nejvážnější bylo vynechávání zapalování vlivem vadné zapalovací cívky (modulu). Dále došlo k nefunkčnímu startování. Příčinou byl zoxidovaný plošný spoj v pojistkové skříňce v motorovém prostoru a tím přerušený kontakt ke startéru. Také přestalo svítit světlo zpátečky a často praskají žárovky v hlavních světlometech (přístup k nim je velmi špatný). Někdy se při zapnutí světel nerozsvítí budíky, jindy zase nejdou přepnout dálková světla a občas dojde k samovolné změně rychlosti stírání stěračů. Kuriozní závada byla, když stěrače přestaly fungovat úplně. Po pár kilometrech jsem zjistil, že fungují pouze při zapnutých blinkrech (!).
Renault Clio se zážehovým motorem 1.2/55 kW bych doporučil nenáročnému řidiči pro městský provoz.