Hodnocení a zkušenosti s autem
Seicento je ideální do města. Zaparkuji i na místě, které ostatní malá, ale příliš široká auta jen s povzdechem přejedou. Pokud je skutečná krize, lze celkem pohodlně vylézt ven i kufrem :) Seicento je sice zvenku malé, ale uveze až 4 lidi a ještě něco v kufru. Není problém uvnitř převézt 2 m dlouhé tyče nebo velké desky - stačí položit opěradlo sedadla spolujezdce do roviny.
Mám typ Sporting, který se liší otáčkoměrem uprostřed přístrojovky, sportovními sedadly, nárazníky , jinou převodovkou, disky z lehké slitiny. Samozřejmostí jsou 2 airbagy, centrál a elektrická okna. Sportingy Abarth mají i sportovní plastové prahy. Některé mají i klimatizaci.
Díky nízké hmotnosti je auto velmi živé, někdy až moc - to když se při rozjezdu nechtěně protočí kola. Lehký předek je problém při jízdě do kopce na nezpevněných komunikacích, kola prohrabávají a poskakují.
Teď konkrétně o mém Seicentu - rozhodně níže napsané nebude platit pro všechny.
Mám asi nejvíce ojeté Seicento v ČR. Když jsem jej kupoval, bylo jasné, že 112 tisíc km na počítadle km je až příliš optimistická hodnota. Cvakání tachometru a ožvejkané hlavy šroubů zjištěné později taky napověděly, že tady úřadovala vrtačka a následně nebyl náhon tachometru složen správně. Ale jinak auto vypadalo hezky, nerezavělo, motor nebyl zalitý olejem, tak jsem jej vzal. A to byla chyba. Bývalý majitel totíž nebyl zrovna "rovný chlap". Dušoval se, že auto prošlo STK bez problémů - při koupi mělo novou. To vlastně byla asi pravda, protože STK byla prokazatelně tenkrát koupená. Motor před prodejem umyl, po pár kilometrech z něj olej téct začal a to celkem dost. Tlumiče vyteklé, katalyzátor a lambda nefunkční, auto rozhodně nemohlo projít ani emisemi, rozvodový řemen zcela popraskaný, hučící zadní ložiska, malá díra ve výfuku. Nefunkční střechu slíbil nechat dodatečně opravit - prý už má domluveného mechanika. Tvrdil, že je v autě nová spojka. To byla samozřejmě všechno lež. Hádat a soudit se s někým takovým nemělo cenu, tak jsem postupně vše opravil. Naštěstí díly na Seicento jsou levné.
A jak se projevuje extrémní opotřebovanost? Gumy na pedálech buď chybí, nebo jsou prošlapány na plech. Prodřel se kožený obal volantu a kožená hlavice řadící páky. Sedadlo řidiče se díky únavovým lomům doslova rozpadlo - není taky zrovna geniální svařit sedadlo z tak tenkých U profilů. Různých škrábanců je všude nepočítaně. Co je ale divné, auto nerezaví. Dokonce ani na dveřích, které mi jiný řidič prohnul na parkovišti. Místo laku je zde jen plech se silnou vrstvou zinku. Už tak jezdím tak 3 roky a pořád nic.
Co se mi líbí - motor skvěle táhne z nejnižších otáček, má až nečekaně velký točivý moment na ten objem. V kolonách se lze rozjet a posunovat na volnoběh stejně jako s diesely. Na jedničku stačí auto trochu rozpohybovat, hned se dá řadit 2, 3, 4, při 50 už lze řadit na rovině 5. Na 5 lze vyjet i mírnější kopce pokud má motor nad 2000 otáček. Taky se mi líbí, že i když je motor původní a velmi ojetý, pořád je velmi tichý. To asi hlavně kvůli rozvodům řemenem a hydroštelům na ventilech. S Felicií a jejím rachotícím OHV se to vůbec nedá srovnat.
Na autě od koupě lehce svítí kontrolka dobíjení - je to vidět jen večer, v noci. Myslel jsem si, že to zničí baterku, ale mám tam Bosch Silver (asi ještě z Německa) a pořád bez problémů funguje i v zimě. Nečekal bych, že autobaterka vydrží fungovat 17 let.