Hodnocení a zkušenosti s autem
Je to opravdu malinké auto pro městké přemisťování.
Ta mezera vzadu za druhou řadou sedadel, ta se určitě nedá nazvat zavazadelníkem. Pro zavazadla to není. Tady by lidové označení kufr úplně stačilo. Ono je to velké opravdu jako jeden kufr. Nic, než nějaké dokumenty a notebook nebo nákup z obchodu se tam nevejde. Možná ještě tenisové rakety.
Jelikož jsem zvylý jezdit především v kompaktech nižší střední třídy, ani ve snu mě nenapadlo, že ty malá auta, co mě občas míjí, jsou tak jednoduchá - až odbytá. Ale nechci házet do jednoho pytle. Peougeout 107 je vlastně zatím jediné malé auto, ve kterém jsem jezdil.
Při usednutí za volant se mi chtělo smát. Ač to nemám rád, používat cizí výrazy, tady si nemohu pomoci. Všechno je prostě takové funny. na pohled zábavné a během používání také spíše pro smích.
Řadící páká - ne že bych musel při řazení rychlosti hledat, ale vůle velké a kdybych u stojícího auta zařadil nějaký stupeň a řekl vám, ať uhodnete, co tam je zařazeno, tak neuhodnete co a jestli vůbec.
Na palubovce chybí údaj o teplotě motoru, takže jestli jednou začne za jízdy docházet voda v chladiči, poznáte to asi až zastavením vozidla. Zvlášť u auta pro městský provoz bych řekl, že je to právě důležitá ručička na palubovce a prostě tam není.
Ukazatele rychlosti a otáčkoměr působí jako převzaté z aut z 30. let 20. století, a tomuto komickému vzhledu kontruje digitální ukazatel množtví benzínu v nádrži.
Sedadla jsou tak nevýrazná, že při průjezdu zatáček má člověk skoro strach, že z nich sklouzne. Úzké pneumatiky vám však nedovolí zatáčky projíždět třeba jen trochu rychleji. Je to hodně cítit, jak se autu chce ze zatáčky ven a opravdu nabádám majitele těchto vozů, aby spěchali jen rovně.
Ač je to určeno hlavně pro městský provoz, kde se počítá s častýi nerovnostmi, retardéry, kolejemi, tak podvozek na to naladěný není. Budete klepat zubama a bát se, že se auto rozpadne.
20 let staré felicie, které už jsou naskrz prohnilé budou působit jako pevnější a kvalitnější, než toto auto s nájezdem pohých 50tis. km.
Má zvláštní zpřevodování. Dlouhá dvojka a neuvěřitelně dlouhá trojka, která vám vystačí až na 150km/h. Když jedete sám, překvapí vás asi pružnost a akcelerace. Když v 50km/h na 3. stupeň šlápnete na plyn, zjistíte, že to má vlastně slušný odpich a s klidným svědomím můžete mít pedál na podlaze a nepřeřazovat. Lehkému autu zkrátka malý objem a pár koní stačí a trojka je tak dlouhá, že nějaký nutný předbíhací manévr zvládnete vždy bez řazení.
Čtyřka a pětka už jsou jen na úsporu. NA čtyřku se ještě něco i dějě, ale pětka už je jen na snížení spotřeby a vzhledem tomu, jak motor pracuje a jak je pětka dlouhá, je použitelná vyjímečně.
Motor na volnoběh působí nevyváženě. Když lehce přidáte plyn tak mezi 1000-1700 otáčkami máte pocit, že se motor musí rozpadnout a že zůstane ležet pod autem. Ve 2000 otáčkách se zase zklidní.
Do těch 2000 ot. to vypadá, že motor bojuje sám se sebou tím strašným vyvážením, pak se zklidní a nabídne slušný zátah, který vrcholí - měl jsem ten pocit - od 3500 do 4500 ot.
Tak nějak se mi zdálo že kolem 3000 otáček se motor cítí nejlépe a právě i tím zvukovým projevem a chováním mě vlastně vedl k tomu, že jsem ho i řazením udržoval v tom pásmu 2700-4000. Otázka je, jestli takto postavený motor pak skutečně udrží nízkou spotřebu, když pod 2500ot. má člověk skoro obavu ho používat.
No - přiznám se, že bych si hrozně rád užil pár jízd i v jiných malých autech jiných značek, abych si vyzkoušel, zda jsou taky tak spartánské a funny, nebo si jiní výrobci dali více záležet.
Je to přibližovadlo. Takové něco, do čeho neprší a doveze vás to do obchodu, ale pod slovem auto si představuji něco jiného. Tohle je opravdu takové něco funny - jako by to dali dohromady nějací kluci ze součástek co se válely v garáži, aby si s tím zablbli na louce.