veterán, již ne běžně k vidění na silnicích
příjemná a dynamická jízda s vozem
Spotřeba kolem 6,5 l i přes objem motoru 1,7 litru
Velký vnitřní prostor a pohodlí posádky
Náhradní díly již téměř nedostupné
Zatím nevyhraněná tržní pozice jako veterána
Vůz jsem během roku používal minimáleně byl jsem jen na jedné ůspolečenské veteránské akci a jedné vyjížďce. Pořád ještě sháním některé díly k dokončení rekonstrukce. Podařilo se mi v poslední době sehnat střešní lišty a zadní spoiler, obojí však bude potřebovat repasi, Do interieru jsem sehnal průchodku pro ovládání zadního zpětného zrcátka zevnitř a hlavici řadící páky, původní mi zůstávala v dlani. Interier mám už úplně dořešený a zvenku mi tedy chybí jen boční prahové lišy. Vůz už bude brzy téměř kompletní, jakoby vyjel z výroby.
Pokračuji v opravách a omlazení vozu. Teď je právě na kompletním přetěsnění motoru a převodovky (nová těsnění a všechny simerinky u obou podskupin), výměně rozvodů, výměně manžet na polosách, repasi vodní pumpy a výměně spojky (lamela, přítlačňák i ložisko), dál nějaké drobnosti v elektrice a výměna řemenu k alternátoru. Dělá to stejný servis, který dělal generální opravu karoserie. Kromě toho jsem vyměnil kola za litá po repasi (původní, dávaná jako příplatková výbava) a nasadil nové pneumatiky. Také jsem svépomocí repasoval stěrače. Auto se pomalinku dostává do stavu jako u skoro nového vozu. Už mi zbude jen poněkud oživit interier v další fázi rekonstrukce, ovšem tady to bude chtít odbornou čalounickou práci.
Vůz jsem vylepšil nádherně repasovanými původními litými koly (tehdy prodávanými za příplatek, které nahradily plechové disky, se kterými jsem to koupil a novými pneumatikami. Občas se už s vozem někde blýsknu, ale zatím jen na renaultských veteránských srazech. Ukázalo se, že dostat se na veteránské akce v širším měřítku je poměrně obtížné, jde o dost uzavřenou společnost, která mezi sebe nerada pouští nové lidi.