Zavřít recenzi

Hyundai i30 1,5 DPi

“Klasické prostorné pohodlné rodinné kombi, motor netrpí jízdou na krátké trasy. ”
Foto 1 / 3
  • Rok výroby: 2023 
  • Typ motoru: Atmosférický 
  • Stav km při koupi: 0 km 
  • Stav km nyní: 18 000 km 
  • Způsob řazení: manuál 
  • Status vozu při koupi:
  • Jak dlouho auto používáte? 3 roky
  • Průměrná spotřeba: 5,2 l/100 km

Hodnocení a zkušenosti s autem

Spolehlivost

9
 

Jízdní vlastnosti

10
 

Komfort

10
 

Provozní náklady

10
 

Náhradní díly

7
 
Hodnocení celkem 9.2
Hyundai i30, motor atmosférický 1,5, 81kW, 145 Nm.
Výbava Family Smart – hlavní prvky odlišné od ostatních výbavových stupňů - v té době měla digitální klimatizaci, vyhřívání sedadel a volantu, středová obrazovka 10“ s navigací.
Motor:
Atmosférický, nepřímo vstřikovaný, objem 1,5L, výkon 81kW. Kroutící moment 145 Nm.
Motor je povedený. Je úžasně vyvážený, tichý, při volnoběhu ani nevíte, že existuje. Když jsem poprvé parkoval před firmou, kolega se mě ptal, zda je to mild-hybrid, který při parkování používá jen elektřinu.
Spotřeba paliva je na benzínový motor a auto této velikosti výborná. Dlouhodobě cca 5,2 L, a to jezdím opravdu krátké trasy do práce a tzv. kolem komína. Párkrát jsme jeli na výlet do Beskyd, do Jeseníků. To jsem se dostal bez nějaké snahy pod 5L. Spotřeba po okreskách z Ostravy do Francovy Lhoty a zpět byla 4,6 L. 3 osoby, plno zavazadel a potravin v kufru. V zimě to jde při krátkém pojíždění po městě přes 6L, ale i tak je dlouhodobý průměr pod 6L.
Řídký olej 0-W20 se provozem spotřebovává. U přechozí ho Fordu Focus 1,6 jsem byl zvyklý, že spotřeba oleje byla zanedbatelná. Jestli jsem vůbec mezi výměnami oleje za 10´000km dolil 0,3-0,6L oleje 5W-30. Tady u moderního auta olej 0-W20 se provozem spotřebovává mnohem více a doporučuji tedy pozorně hlídat, protože celkový objem oleje je poměrně malý a tak je vhodné ho udržovat na maximální hladině.
Převody:
Šestirychlostní převodovka je podle mě jen pro to, aby to působilo více moderně, marketingový tah, protože jinak je to totální zbytečnost. Například Ford Focus III s atmosférickým benzínovým motorem 1,6 měl jenom pět rychlostí a přesto je jeho pátý převodový stupeň delší, než je šestka u Hyundai i-30. Pro představu Hyundai jede při 2000 otáčkách za minutu 70Km/h, Ford Focus na pětku při 2000 ot./min. jede 74km/h. A to není údaj okoukaný za jízdy z palubních budíků. Toto je oficiální údaj vypočtený dle převodů a velikosti pneumatik uvedený na serveru světového katalogu automobilů. Při pohledu na tachometr uvidíte u Hyundai-i30 při 2000 ot./min. na šestý převodový stupeň ručičku v pozici někde cca na 75-76km/h, jenže Hyundai má odchylku mezi skutečnou rychlostí a tím, co ukazuje skoro 10%.
Kdyby měl ten Hyundai tu šestku aspoň tak dlouhou, jako má Ford 5-ku, tak bych byl spokojený a neřeknu nic. Ale převody u Hyundai i-30 zkrátka jsou nesmyslně krátké. Slyšel jsem říkat profíky v televizi, že kdyby to bylo delší, tak už by to vůbec nejelo, ale s tím rozhodně nesouhlasím. Jelo by to, a úplně v pohodě. Přece když už mám 6 ti kvalt, tak tam má být ta 6ka na to, aby se zkrátka zařadila při vyšších rychlostech pro snížení spotřeby. Argumentovat tím, že by s delším kvaltem byla mizerná akcelerace – no na to mám přece těch 5 dalších kratších převodů, abych si podřadil, když potřebuji. Navíc to, jak je těch šest převodů sestavených je taky úplný nesmysl a také to asi trochu prozrazuje tehdejší vývoj šestirychlostní převodovky. Převod 4, 5 a 6 jsou totiž tak těsně u sebe, jako kdyby do původní pětirychlostní skříně vrazili mezi 4ku a 5ku nějakou redukci. V průběhu užívání si pak navyknete převody přeskakovat. Protože když se rozjíždíte, tak se brzy naučíte dávat ze 4 rovnou 6. Ta „vložená“ pětka má dobrou polohu pro ekonomickou jízdu po rovině při rychlosti 50km/h městem. Při tachometrových 54-55km/h (což je reálně 50km/h) točí pátý převodový stupeň cca 1750 ot.min., kde si motor opravdu tiše lebedí, vyváženě, bez vibrací. Rozhodně se v tento moment nedá hovořit o podtáčení motoru. Motor má výborný zátah z těchto otáček, takže není problém v této poloze začít zvolna akcelerovat bez podřazování. (Samozřejmě to neděláme, pokud chceme rychle „vystřelit“ a jedeme plně obsazení a do kopce.)
Jak jsem již zmínil, tachometr v Hyundai při pneumatikách 205/55/R16 ukazuje skoro o 10% víc, než je skutečnost. Popravdě - s ohledem na to se ani nedá vyloučit, že řídící jednotka takto lže i o spotřebě paliva. Jestliže si vůz myslí, že jede o 10% rychleji, než je skutečnost, tak si pak myslí, že ujel o 10% větší vzdálenost, a pak spotřebuje na reálných 100km dráhy také o 10% víc paliva, než tvrdí. Ale jestli bych to měl k tomu údaji 5,2L přičíst a dospět k číslu 5,7L, tak jsem u benzínového motoru u 4,6m dlouhého kombi stále nadmíru spokojen.
Akcelerace: Zjednodušeně to řeknu tak, že velkou porci síly ucítíte už na prvním centimetru celé dráhy plynového pedálu a dál už se nic závratného neděje. Je to nastavením těch věcí, které se o to starají, když na plyn šlápnete. Osobně si záměr vývojářů vysvětluji tak, že kvůli co nejnižším emisím je řidiči naservírována co nejlepší reakce a síla už v nízkých otáčkách, aby se naučil motor nevytáčet. Když pak tlačíte plynový pedál dolů, tak sice otáčky rostou, ale více síly už nepocítíte. A koneckonců když pak k takovému motoru usednete z přeplňovaného tříválce, nezaskočí vás typická vlažná reakce atmosférického motoru. Tady totiž opravdu v nízkých otáčkách máte dojem, jako by tam pod kapotou nějaké malé turbo bylo.

Co mohu vychválit do nebe, to jsou brzdy. Zabírají hned na začátku chodu pedálu a dále se perfektně jemně plynule dávkují. A jsou silné.
Maximálně mi vyhovuje měkký podvozek. V jiných vozech se cítím jak při výrobě másla. I-30 krásně žehlí nerovnosti i větší vlny na silnicích, do kabiny se nepřenáší drncání ani tvrdé údery, na zvlněné vozovce nemáte pocit, že vás chce auto vyhodit ze sedadla.
Tlačítka: Jeden z dalších důvodů, proč toto auto. Jsou tam tlačítka. Větrání/vytápění ovládáte klasicky tlačítky a teplotu kolečkem, takže bezpečně i za jízdy. Hlasitost rádia je na volantu, ale také má své kolečko u displeje.

Prostor:
Prostor je výborný. Vzadu je dost místa pro nohy a oproti předchozí generaci i na šířku, takže se tam o poznání pohodlněji svezou i tři osoby. Ale pořád to není na to, aby se vzadu vezli tři dospělí na dovolenou do Chorvatska. Vpředu nic nepřekáží, ovládací prvky jsou rozmístěny logicky, intuitivně. I když jste v autě poprvé, tak když něco hledáte, najdete to tam, kde tak nějak cítíte, že by to mělo být. Kufr má přes 600L – není co dodat. Je prostě veliký, že tam už žádnému chalupáři nemůže prostor chybět. Palubovka je tvarovaná s ohledem na prostor pro posádku. Tak, jak to ford pohnojil u Focusu 3. generace, kde neotřelý design palubovky bohužel nelogicky ukrajoval hodně prostoru, tak tady je vše v pořádku.

Drobné detaily, které mě hodně štvaly u ukázaly, jak se dnes přemýšlí a šetří:
1. Stěrače. Napadají mě jen vulgarismy na toho, kdo vymyslel kapotu motoru tak, že stěrače se nedají zvednout tak, aby držely ve zvednuté poloze. Zase jsem někde slyšel, že je to kvůli aerodynamiky pro dosažení nižší spotřeby, ale tohle je fakt pakárna. Vyměnit stěrače, to je prostě napínavá chvilka plná sprostých slov, a navíc přitom raménkem několikrát klepnete právě do plechu kapoty, takže po letech to bude asi první místo, kde bude auto rezivět. V zimě je nemůžete zvednout, aby vám přes noc nepřimrzly ke sklu. To je na pár facek. Ale tohle není problém jen Hyundaie i-30, tohle je v současnosti problém velkého množství značek a jejich modelů.
2. Mezery mezi předním blatníkem a předním tzv. A-sloupkem. Tam do útrob zapadá listí apod. a pěkně si tam vyhnívá. Takže jsem to zatáhl černým silikonem. Protože jsem si dal záležet, vypadá to, že je to tam je od výroby. Stejný problém dělá nedostatečné těsnění pod kapotou u okna. Prostě je tam velká mezera a opět do rohu nad blatníkem směrem ke dveřím řidiče tam zapadají větvičky, listí, zůstává tam trvalé vlhkost, hnije to tam. Koupil jsem těsnění, dolepilo to tam, navýšil to stávající a je tam čisto a sucho. Těsnění jsem si dolepil také na okraj dveří u středového sloupku a u zadních dveří k zadnímu blatníku. Zda klesl hluk, to asi zanedbatelně, ale hlavním důvodem bylo opět to, aby tam nepronikal prach či voda za deště, a to se povedlo. Sloupky jsou nyní trvale čisté a vy je při nasedání a vysedání nečistíte svým oděvem.
3. Vedení v jízdních pruzích je po každém nastartování zapnuté a víme co je to za funkce. Mělo to původně zachraňovat životy na dálnici, ale stalo se z toho nebezpečí v obci. Tato funkce vás při vyhýbání se díře spolehlivě stihne do té díry nasměrovat zpět a když skotačící dítě na chodníku pár metrů před vámi šlápne jednou nohou do vozovky a vy chcete uhnout, tak se tento systém může postarat o to, abyste navzdory své správné rychle reakci přeci jen trefili. Naštěstí tady je tlačítko na volantu, takže je to nejpoužívanější tlačítko, které se po každém nastartování musí vypnout, abyste se nedostali do velkých nepříjemností. Mimochodem to tlačítko po 3 letech už špatně drží. Teď už jsou řešené jinak, ale v roce 2023 to byly takové co se sklápěly na jednu stranu a prostě… trapas.
4. SKlápění zrcátek je náladové. Někdy se jim nechce.
5. Občas nereaguje tempomat na spuštění. Příčinu nevím. Po opětovném nastartování se to dá dopořádku a funguje správně.

Proč jsem si vlastně vybral Hyundai i-30? 😊
Původní plán bylo opět auto z bazaru. Respektive individuální dovoz. Ohlížel jsem se po Fordu Focus III s atmosférickým motorem 1,6 92kW. Hledal jsem ročník 2015-2017. To bylo hlavní zadání. S tím motorem jich ale bylo jak šafránu (Spočítali byste na jedné ruce, kolik jich bylo na Německém serveru v nabídce.) a po faceliftu právě od roku 2015 už byl tento motor možný jen k nejnižšímu výbavovému stupni. Navzdory nevydařenému vnitřnímu prostoru jsem byl ochoten to zkousnout pro jeho ostatní přednosti, mezi které patřily i takové drobnosti, jako obyčejné světlomety s klasickými žárovkami. Jenže v roce 2023 stály málo užívané kusy s nájezdem do 50000 km přes 300 tis Kč, (Mimochodem v akci jste koupili v roce 2017 nové kombi s tímto motorem za 320´000 Kč. Takže se da říci, že situací na trhu tyto vozy za 5-6 let provozu neztratily na ceně. Šílené, říkal jsem si. Dneska 9-10 let staré vozy stojí v bazaru 300´000Kč. Takže gratuluji všem, kdo si v roce 2017-18 koupili nové auto. 😊

No a tak jsem dospěl k tomu, že než dávat 300tis. nebo i přes 300 tis.Kč za cca 6-7 let starého Focuse, že už můžu koupit Hyundai, (protože jsem trval na atmosférickém čtyřválci), který se tehdy dal ve verzi kombi koupit od 440tis Kč. Bohužel jsem se nechal na místě překecat k tomu, abych koupil lepší výbavu, (rodina mě přemluvila k tmavě červené metalíze – přitom obyč červená byla taky pěkná) a že bych určitě později litoval, že tam nemám vyhřívání sedadel a volantu. A tak jsme se i s digitální klimatizací a navigací a se zimními pneu na AL kolech dostali na 520tis. (Mimochodem o pár měsíců později bylo možné mít i u stupně Family Comfort za příplatek vyhřívané sedadla a volant – mohl jsem ušetřit pár peněz.) Pozn.: digitální klima později zmizela z nabídky úplně.

Prostorné klasické kombi s co nejjednodušším motorem, kterému nebudou vadit krátké trasy. Zkrátka jediná možnost. Zda to bylo rozumné, to zatím nemohu hodnotit. Náhradní díly jsou drahé, člověk ušetří za údržbu, ale až pak bude jednou potřeba koupit nový přední světlomet, protože tady prostě nevyměníte žárovku H7 za 150 Kč, tak to asi budu muset prodat, nebo odstavit a celý rok šetřit. Možná to pak dopadne tak, že to prodám a koupím nějakého hodně starého Focuse, kde za stejné peníze uděláme generálku všeho. 😊

Silné stránky

Prostor
Spotřeba
Jednoduchý atmosférický motor
Výborné brzdy

Slabé stránky

říká se, že drahé náhradní díly

Závady a opravy na autě

Zatím nic.
<
Přejít na standardní verzi stránky »